sobota 29. srpna 2020

Láska za azurovým mořem

Byl jednou jeden moudrý král, který se jmenoval Honza. Tento vladař kraloval na menším ostrově na azurovém moři. Pokud jde o jeho charakter, tak Honza byl milý, laskavý, hodný a vůbec měl dobrých vlastností o mnoho víc než těch záporných. Navíc měl i dobré vztahy ke svým poddaným, královně i svému jedinému synovi, Jiřímu.

Po nějakém čase ale král zestárnul, tak řekl svému synovi Jiřímu, že je potřeba, aby se oženil. Jiří měl ale jenom oči pro jednu šlechtičnu jménem Eleonora a nejednalo se jenom o přátelství, nýbrž o čistou platonickou lásku. Šlechtična Eleonora, ale měla sídlo až na druhé straně azurového moře a dostat se k ní by trvalo celou věčnost.

Jednoho dne ale přišla navštívit královský hrad stará vědma jménem Libuše, která řekla princi, že se ke své vyvolené dostane jenom tehdy, pokud neřekne po celý měsíc ani jediné slovo od dnešního úplňku. Jiří byl zdrcen, ale protože mu něco říkalo, že si čarodějka nevymýšlí, a tak ji poslechl.

Princ šel ke králi a zpravil ho o svém úkolu. Panovník mu řekl, že to bude muset vydržet a také mu dal příkaz, aby zůstal ve svém pokoji a neopouštěl ho celý měsíc, jelikož věděl, že kdyby princ celou tu dobu mlčel a poddaní by ho uviděli, tak by sklidil posměch on a i jeho syn, a to nechtěl dopustit.

Uplynulo přesně třicet dní. Princi Jiří byl mezitím ve své komnatě a koukal se z okna na západ Slunce. Najednou uslyšel křik, a tak vběhl na místo, kde ho slyšel a tam viděl černého rytíře, jak se snaží unést královnu. Jiří nevěděl, co má dělat, jelikož hradební stráže byli pryč, a kdyby zavolal pomoc, tak by se jeho naděje na svou lásku rozplynuly.

Po krátkém okamžiku si princ zplna hrdla zavolal pomoc, která zburcovala hradební stráže, kteří vběhli do trůnního sálu a královnu zachránili. Černého rytíře odvedli do věže, kde měl tam zůstat do té doby, dokud naprší a uschne.

Princ Jiří byl smutný, protože tak ztratil naději na svoji vyvolenou, a proto si šel brzo lehnout. Jakmile ale byla půlnoc, objevila se vědma Libuše, která řekla princi, že za tento velký čin je mu odpuštěno, a proto se nemusí ničeho bát a jeho budoucí princezna se zítra přesně v sedm objeví na dvoře. Jiří vědmě poděkoval a řekl jí, že zítra může přijít na svatbu.

Zítra se šel Jiří přesvědčit, zda jeho vyvolená je na dvoře a skutečně tam byla, a proto šel vzbudit svého otce a ukázat mu ji. Jakmile ji král uviděl, byl velmi šťastný, že vše dobře dopadlo, a proto mohla začít svatba. Nejdřív ale princ Jiří udělal z Libuše královskou poradkyni a k tomu ji bohatě odměnil.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Za dobrotu na žebrotu

Byl jednou jeden velmi bohatý král. Jmenoval se Bedřich. Tento monarcha byl sice zámožný, ale stejně tak štědrý. Přispíval na chudé a potř...