Za dobrotu na žebrotu

Byl jednou jeden velmi bohatý král. Jmenoval se Bedřich. Tento monarcha byl sice zámožný, ale stejně tak štědrý. Přispíval na chudé a potřebné. Byl též velmi laskavý, mírumilovný a snažil se mít s každým zadobře.

Jeho dobrota byla zároveň i jeho prokletím, jelikož zemi zachvátil mor, který způsobil období hubených krav, což zvýšilo počet chudých. Chudých čím dál tím více přibývalo a peníze z královské pokladny ubývali, až tam nezbyl skoro ani jediný peníz.

Tato katastrofa způsobila, že král těžce onemocněl. Někteří si mysleli, že to způsobil mor, jiní zase, že to způsobil šok, který byl vyvolán náhlým zchudnutím.

Království bylo bez vladaře, což způsobilo veliký chaos. Naneštěstí se objevil jeden agitátor jménem Ferdinand. Ten lidu sliboval, že ztracenou prosperitu království zase navrátí, a že všichni se budou mít dobře. Dále mluvil o tom, že za tuto strašnou situaci může bývalý král Bedřich, jelikož bezmyšlenkovitě rozdával peníze ze státní kasy. Lidi se nechali opít rohlíkem, a proto ho zvolili za svého nového krále.

Jakmile se ale stal králem, stal se z něj krutý diktátor. Své odpůrce nechal zabíjet a na království uvalil nesmírně veliké daně, což způsobilo ještě větší chaos a zhoršení současné situace až do takové míry, že byly vyčerpány všechny zbývající peníze z královské pokladny. Navíc nemocného krále vyhnal a s ním i jeho rádce.

Jelikož už v královské pokladně nezbyl ani jediný peníz, tak Ferdinand začal válku proti okolním státům. To ale neměl dělat, jelikož po prvních dnech války měl zaplatit svým žoldákům, ale neměl z čeho, a tak se obrátili proti němu. Království tak bylo zničeno.

Co z toho plyne. Plyne z toho to, že by se peníze neměli všem chudým rozdávat, ale snažit se jim pomoct jinak, a to například vytvářením nových pracovních míst či snížit daně pro chudé, protože pak se zvýší zájem nakupovat výrobky české země.

Neříkej hop, dokud nepřeskočíš a hněv je špatný rádce

Je pondělí ráno, což je moje nejméně oblíbená část týdne. Udělal jsem všechny svoje ranní povinnosti a šel jsem do školy. Cesta nebyla zrovna příznivá, protože lilo jako z konve. Celou cestu jsem byl tedy deprimovaný.

Ve škole jsem se přezul a šel jsem hned do třídy a tam jsem čekal, až začne hodina. Jakmile započala hodina, paní učitelka hned přišla do třídy s testy. Říkal jsem si, že to bude hračka, jelikož účtování mi jde. Nejde mi jenom určování částek. Test jsem napsal o pět minut dřív, než byl časový limit. 

S účtováním jsem problémy neměl, ale s počítáním částek jsem měl nemalé problémy. Jako naschvál paní učitelka po testu řekla, že tento test hned opraví, a to způsobem ve stylu: částka špatně = celý řádek špatně. To pro mě bylo zlé, jelikož jsem měl téměř polovinu částek špatně. Test paní učitelka rychle opravila a také řekla výsledky.

Jakmile jsem se dozvěděl výsledek, tak jsem se naštval a začal jsem na paní učitelku řvát, s tím, že je to nespravedlivé, poněvadž jsem měl skoro všechno správně, až na hodnoty. To jsem ale neměl dělat, neboť tato moje reakce způsobila výbuch učitelky. Po tomto výbuchu paní učitelka řekla, že mě za tuto drzost vyloučí ze školy.

Hned po hodině jsem byl vyloučen, a proto jsem se vrátil domů. Doma se na mě rodina naštvala a kvůli tomuto debaklu mě vyhnala na ulici. Venku jsem ale neměl co jíst a neměl jsem kam jít, a tak jsem se toulal ulicemi. Po pár dnech jsem zemřel.

Co z toho plyne? Plyne z toho to, že bychom neměli říkat hop, dokud nepřeskočíme a hněv je špatný rádce.