Je pondělí ráno, což je moje nejméně oblíbená část týdne. Udělal jsem všechny svoje ranní povinnosti a šel jsem do školy. Cesta nebyla zrovna příznivá, protože lilo jako z konve. Celou cestu jsem byl tedy deprimovaný.
Ve škole jsem se přezul a šel jsem hned do třídy a tam jsem čekal, až začne hodina. Jakmile započala hodina, paní učitelka hned přišla do třídy s testy. Říkal jsem si, že to bude hračka, jelikož účtování mi jde. Nejde mi jenom určování částek. Test jsem napsal o pět minut dřív, než byl časový limit.
S účtováním jsem problémy neměl, ale s počítáním částek jsem měl nemalé problémy. Jako naschvál paní učitelka po testu řekla, že tento test hned opraví, a to způsobem ve stylu: částka špatně = celý řádek špatně. To pro mě bylo zlé, jelikož jsem měl téměř polovinu částek špatně. Test paní učitelka rychle opravila a také řekla výsledky.
Jakmile jsem se dozvěděl výsledek, tak jsem se naštval a začal jsem na paní učitelku řvát, s tím, že je to nespravedlivé, poněvadž jsem měl skoro všechno správně, až na hodnoty. To jsem ale neměl dělat, neboť tato moje reakce způsobila výbuch učitelky. Po tomto výbuchu paní učitelka řekla, že mě za tuto drzost vyloučí ze školy.
Hned po hodině jsem byl vyloučen, a proto jsem se vrátil domů. Doma se na mě rodina naštvala a kvůli tomuto debaklu mě vyhnala na ulici. Venku jsem ale neměl co jíst a neměl jsem kam jít, a tak jsem se toulal ulicemi. Po pár dnech jsem zemřel.
Co z toho plyne? Plyne z toho to, že bychom neměli říkat hop, dokud nepřeskočíme a hněv je špatný rádce.
Žádné komentáře:
Okomentovat