Byla jednou jeden zeman, který měl tři syny. Jmenovali se Jiří, Petr a Gabriel. Prvnímu bylo třicet let, druhý byl o osm let mladší a třetí syn zemana byl čerstvě dospělý.
Zeman už byl velmi starý, a tak řekl svým potomkům, co jim odkáže. Ve středověku bylo zvykem, že prvorozený zdědí většinu majetku a jeho mladší sourozenci o poznání méně. Jiří proto zdědil veškeré polnosti a půlku zlatých a stříbrných mincí, které měl otec ve své truhlici. Petr se stal majitelem druhé poloviny zlatých a stříbrných mincí, jenž byly obsaženy v truhle. A co zdědil Gabriel? Ten dostal jen měšec plný měďáků.
Pak byl zeman ubytován na vejminku a Jiří se o něj staral. Staral se o něj stejně dobře jako o polnosti, které zdědil a snažil se být řádným hospodářem.
Co se stalo s Petrem a Gabrielem? Petr byl silný, zatímco Gabriel slabý, a proto se Petr rozhodl stát vojákem, zatímco Gabriel vstoupil do mnišského řádu, kde se stal mnichem.
Petrovi šlo vojákování celkem snadno, ale už tehdy se v jeho jádru začalo něco měnit. Když hlídkoval městem, tak oporu v něm našli lidé zlí a dobré lidi utlačoval. Zde je jeden příběh za všechny. V noci Petr uslyšel hluk v hospodě, a tak tam šel sjednat pořádek. Záhy zjistil, že noční klid rušili dva opilci a ještě tam ničili nábytek hospodskému. Namísto, aby je Petr hodil do šatlavy, tak se k nim přidal a navrch dal hospodskému pokutu, protože řval na štangasty, ale on se jen snažil sjednat pořádek a ty dva vyvést.
První věc, co měl budoucí mnich Gabriel v klášteře udělat, je odevzdat měšec s měďáky opatovi a za Gabriel dostal mnišské roucho, boty a krátkou knížku, ve které se psalo o jeho denním programu. Z peněz Gabriela se také zaplatila strava a voda na jeden měsíc pro něj.
Jiří měl starost o svého tátu. Ten během pár týdnů vážně onemocněl, a proto požádal Jiřího, aby zařídil pohřeb a poslal na statek kněze, aby se mohl vyzpovídat ze svých hříchů a mohl poté po smrti vstoupit do nebeského království. Jiří se mu to ale snažil rozmluvit, protože byl přesvědčen, že jeho otec na tom ještě není tak špatně se svým zdravím a domlouval mu, že pošle pacholka pro lék do kláštera, aby mohl ještě nějaký ten rok žít. Táta souhlasil.
Nejspolehlivější a nejvíce iniciativní pacholek si vzal tornu, ve kterém měl chléb a vodu, nasedl na koně a vyrazil vzhůru ke klášteru. Za den byl tam.
Gabriel už byl měsíc v klášteře a už něco uměl. Zvládal číst a trochu i psát, uměl základy alchymie a naučil se i poskytnout první pomoc. Došli mu ale už peníze, a tak neměl daleko od propuštění ze služeb kláštera. Ten den ale přijel pacholek s prosbou o lék pro vysloužilého statkáře. Opat mu řekl, že v klášteře mají všichni moc práce a čas pro výrobu léků bude až za dlouho. Gabriel naštěstí byl přítomen u jejich rozhovoru, a tak se nabídl, že ho namíchá. Opat souhlasil, protože věděl, že je pro jeho otce, a dokonce mu slíbil, že pokud vše dobře dopadne, tak může v klášteře zůstat na neurčito a navíc bude odměněn. Gabriel byl rád a pustil se do práce.
Petr se díky zvěstím dozvěděl, že Jiří touží po záchraně jejich otce, což se mu nelíbilo. Petr měl blud, při kterém byl přesvědčen, že pokud otec zemře, tak okolí se bude myslet, že to byl záměr Jiřího, a tak dostane zbytek dědictví. Byl totiž druhorozeným synem a věděl, že Gabriel nic nedostane. Rozhodl se, že se vydá k otci a jako svoje komplice použije ty dva kumpány, se kterými se opíjel v hospodě.
Poté, co Gabriel namíchal medicínu, dal jí pacholkovi a pak nasedli na jednoho koně a společně jeli ke statku, aby mohl být Gabriel oporou v těchto těžkých časech, které zažíval jeho otec. Tam už ale na něj číhal Petr se spolupachateli. Ti se ho chystali sprovodit ze světa, ale pak na poslední chvíli vyběhl Jiří, který byl zděšen z toho, co za zvěrstva chce Petr udělat.
Petr se pustil s Jiřím a Gabrielem do boje. Pacholek nasedl rychle na koně a šel přivolat pomoc a kumpáni Petra šli vzít život otci těch tří bratrů.
I když měl Petr meč a byl oblečen v kroužkovém brnění, tak Jiří byl o hlavu vyšší než Petr a díky tvrdé dřině na farmě byl daleko statnější a na straně Gabriela byl zase Bůh, tak společně Petra porazili. Pacholek měl koně, a tak se mu podařilo zburcovat farmu rychleji než stačili spolupachatelé Petra zkřivit otci vlas. Pacholci ty dva zlořády vidlemi vyhnali.
Pohádka skončila, zlo bylo poraženo a dobro zvítězilo nad zlem.
Jak dopadli jednotlivé postavy pohádky?
Otec si vzal lék a žil ještě dalších krásných deset let.
Jiří se stal nejbohatším statkářem z okolí, Petrovi byl zabaven majetek a vojáci ho zavřeli na do smrti do vězení, kde byl jen o chlebu a vodě a z Gabriela se stal převor za záchranu svého otce.
Pacholci statkáře Jiřího zažívali dobré časy díky výbornému hospodaření jejich pána a měli i dostatek času na zábavu a co se týče těch dvou bývalých přisluhovačů Petra, tak každý se dozvěděl, jací to jsou lidé a byli nuceni živit se žebrotou.
Opat dále vykonával svoje povolání a těšil se dobrému zdraví až do pokročilého věku.
Žádné komentáře:
Okomentovat